24. 4. 2023 odjela Cecilka s novou rodinou do Trojan u Dolního Dvořiště.
Malá princeznička se stříbrnou hvězdou na čele. Z původně ustrašeného a usyčeného koťátka vyrůstá zajímavá a milá kotěcí slečna. Přišla k nám z ochytu jako nejmenší a nejvíc vyděšené koťátko s několika sourozenci, a zpočátku bylo jejím základním komunikačním prostředkem jen syčení. Na veterině jí dokonce kvůli její bojovnosti říkali malý Satanáš. Od té doby už ale udělala obrovský kus cesty. I když si ještě pořád uchovává velkou míru obezřetnosti, věříme, že až si zvykne ve svém novém domově, bude z ní nakonec velký mazel. Nejroztomilejší je po ránu, kdy svého člověka vítá mňoukáním, chodí za vámi, švihá ocáskem a říká si o granulky a pohlazení. Po prvních dvou podrbáních sebou praští na zem a nastaví rozkošnicky bříško. Pak o ní většinu dne nevíte, hodně času prospí zalezlá v domečku. Někdy ještě utíká pod pohovku a syčí, hlavně když má pocit, že jste ji přistihli někde nevhod. Večer se spokojeně přesune ke kamnům do tašky na papíry, a jakmile půjdete kolem, vymňouká si další porci mazlení. Většinou je radši na nějakém svém bezpečném místě – domeček, taška, pohovka, ale v dobré náladě se nechá i vzít do náručí nebo rozvrnět u tety na klíně. Miluje drbání za ouškem a na bříšku a určitě bude ráda, když si s ní občas pohrajete se šidítkem na gumičce. Ocenila by asi spíše klidnější domácnost, kde ji nic nebude lekat, a určitě bude vděčná za kočičího kamaráda či kamarádku, za kterou bude opatrně chodit na objevné výpravy. Jako maličká bojovala se střevní infekcí a moc nerostla, asi bude i v dospělosti spíš malá kočička. Narodila se s dozadu ohnutýma ouškama, proto dostala své zvláštní jméno, ale už se jí narovnaly 🙂
12. 9. 2022 jsme přijali Cecilku z Protivína ze zakočkované lokality, kde jsou již všechny dospělé kočky vykastrované. Koťátka byla přijata k nám.