13. 1. 2025 odjel Kafíčko bydlet do baráčku v Českých Budějovicích k dvěma úžasným paničkám a kočičímu kamarádovi.
Kafíčko (nebo také "Kofí") se k nám dostal spolu se sestřičkou Marokánkou jako velmi plachý půlroční kocourek, který měl po kastraci putovat na statek jako venkovní lovec myšek. Protože se ale u sestřičky objevily vážné zdravotní problémy a musela být léčena na veterině a rychle si na manipulaci a kontakt s člověkem zvykla, naštěstí zviklala i Kafíčka. A i když to zpočátku vypadalo, že se s člověkem nikdy kamarádit nebude, stačilo několik dní, kdy přihlížel, jak mazlíme sestřičku a nejdříve začal z povzdálí vrnět a jakmile se nám podařilo na něj sáhnout, měli jsme vyhráno. Od té chvíle je to obrovský mazel, který si neuveřitelně užívá hlazení, svalí se na zem, ukazuje sametové bříško v barvě bílého kafíčka a vrní a vrní a vrní - jako by chtěl dohnat a vynahradit si čas, kdy se mu mazlení nedostávalo. Jednu dobu to vypadalo, že snad nebude dělat ani nic jiného, ale samozřejmě už se v něm probudila kotěcí šelmička a jako každé zdravé a spokojené koťátko dokáže řádit jako černá ruka. Nicméně i při svém divočení je jemný a opatrný a na rukou nemá od něj depozitní teta jediný škrábanec. Snad jen při lovu nohou pod peřinou trochu přitvrdí :-D...Vzhledem k tomu, že první půlrok svého života venku musel být hodně ostražitý, tak mu jistá dávka opatrnosti a lekavosti zůstala, takze občas zmizí pod postel, ale jak zjistí, že je vše v pořádku, hned se zas objeví a jde si pro pohlazení. Také si rád se svým člověkem po kočičkovsku povídá 🙂
Záchůdek používá předpisově a baští rád jak kapsičky, tak granulky. Je to zkrátka skvělý kocourek, který překonal svůj strach z lidí a chytil svojí šanci na krásný kočičí život za pačesy, takže mu hledáme skvělý a krásný domov, kde bude milovaným členem rodiny.
11. 11. 2024 byl Kafíčko odchycen spolu se svou sestřičkou Marokánkou v obci Tupesy.